Když jsem založil svou první s.r.o., mohl jsem se hrdě označit za jednatele společnosti – za její statutární orgán. Člověk by si myslel, že takový jednatel má v popisu práce za společnost jednat – to sice ano, ale měli byste vědět, že v jeho kompetenci je spoustu dalších věcí a vsadím se, že ne všechny vám jsou úplně známé.

Jak se stát jednatelem společnosti?

Obecně lze říci, že jednatelem společnosti se může stát v podstatě každý, kdo má o tuto funkci zájem. V mém případě to bylo značně jednoduché. Založil jsem si společnost s ručeným omezeným a v tu chvíli se stal jediným vládcem firmy. To je super ne? Být sám svým pánem. Věci se však nemusí zdát tak růžové, ale o tom budu mluvit později.

Jednatelem se může stát jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Jak jsem již zmínil výše, jednatelem se člověk může stát založením s.r.o., či v případě právnické osoby rozhodnutím soudu, nebo také jmenováním (v případě odvolání jednatele původního).

Jednání za společnost není jedinou náplní práce

Ti bystřejší z vás už možná poznali podle názvu, že jednatel hlavně jedná za společnost. Avšak i z mé osobní zkušenosti mohu říct, že nejde o jedinou věc, kterou se ve své funkci zabývám. Mimo to totiž rozhoduji o vedení obchodní společnosti, musel bych také vést seznam společníků (ovšem kdybych nějaké měl), také bych se musel starat o věci týkající se insolvence a v případě, že by se má s.r.o. (nedej bože) do insolvence dostala. Dále musím jednat s péčí řádného hospodáře, což není až tak složité, když se o svou společnost staráte pomalu lépe než o vlastní děti. Chci tím říct, že na takovou funkci nelze nahlížet jen a pouze jako na jednatele, který za společnost jedná vůči třetím osobám, ale jako na statutární orgán, jenž má v popisu práce i spoustu dalších skutečností.

Neznalost zákona neomlouvá, aneb jak se nedostat do vězení

Když už máte takovou prestižní funkcí s výkonnou mocí, tak jako každá moc vyžaduje i nějakou odpovědnost. Jak jsem již naznačil výše, jednatel se musí zabývat i věcmi týkající se insolvence, možná by totiž některé z vás překvapilo, že „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ je klasifikováno jako trestný čin, který vám může přivodit značné nepříjemnosti, jako je odnětí svobody od 6 měsíců až do 3 let, či v lepším případě zákaz činnosti.

Další věcí je společná a nerozdílná odpovědnost jednatelů za škodu, kterou způsobí porušením svých zákonných povinností (další informace zde). Kromě toho je jednatel odpovědný za neznalost účetních předpisů (nemusíte však mít strach, to se dá ošetřit dobrou smlouvou s účetní/m), či za úrazy a škody způsobené jeho zaměstnanci (díky bohu zatím žádné nemám, avšak se to nevyhnutelně blíží).

Jak se proti těmto nástrahám bránit?

Nejprve bych chtěl poukázat na to, že dobře ošetřené smlouvy vám mohou ušetřit mnoho starostí. Některými ustanoveními lze totiž odpovědnost jednatele značně omezit a v některých případech ji i dokonce vyloučit.

Další (méně populární) možností je svědomité nastudování předpisů, které tuto problematiku ošetřují. Patří mezi ně například občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, insolvenční zákon, daňový zákon, či zákon o účetnictví. Není na škodu se také seznámit s živnostenským zákonem, zákonem proti praní špinavých peněz, zákoníkem práce a zákony, předpisy a normami vztahující se k jeho specifické činnosti, v oboru, v němž podnikáte (nebo si na to jednoduše najměte právníka, který vám potřebné otázky zodpoví). P.S.: nezapomeňte sledovat i změny těchto zákonů.

Slovo závěrem

Sami vidíte, že jednatel nemá vůbec jednoduchý život. Nejenže musí jednat s lidmi (což vždy nemusí být úplně jednoduché). Musí také zastávat spoustu jiných činností vztahující se k provozu společnosti s ručením omezeným a nesmí opomenout ani znalost příslušných předpisů. Žádná procházka růžovým sadem, to vám povím.

Renáta Šímová