Minimálně jedny kalhotky najdeme snad v každém dámském šatníku. Bereme je jako samozřejmost, která s námi byla od nepaměti. A přitom tomu tak úplně není. Kalhotky, jak je známe dnes, se objevily až v první polovině 20.století. Od té doby urazily notný kus cesty. A staly se nedílnou součástí svádění i každodenního nošení. 

Kalhotky – titěrný kousek oblečení, který nahradil nevzhledné a nepraktické předchůdce 

Spodní prádlo dostalo vzhled  současné podoby až díky zásahu módní návrhářky Lucy Duff-Gordon v první polovině minulého století. Ta velmi významně zmenšila délku nohavic dámských spodků , které v té době dosahovaly až ke kolenům. Tím nastartovala éru současných kalhotek. O jejich masové rozšíření se pak v roce 1949 postarala wimbledonská hráčka tenisu Gussie Moran. Stačilo si je vzít pod krátkou sukni, která se v tenisu nosí. A zbytek udělala média. 

Kalhotky byly ženám zapovězeny po většinu historie 

Ač se nám to zdá divné, až téměř do 19.století bylo nošení kalhotek pro ženy téměř tabu. Pouze staré a nemocné ženy si je mohly dovolit. Ve středověku ženám musela stačit jen spodní košilka. A to v různých proměnách vydrželo několik století.  

I vztah ke spodnímu prádlu byl jiný než dnes –  ještě v devatenáctém století bylo ukázání spodního prádla bráno spíše  jako ostudná než erotická záležitost. To bylo dáno hlavně povahou používání – jeho hlavním úkolem bylo ochránit vrchní vrstvy oblečení před různými nečistotami a potem.  

Každá situace i povaha si žádá jiný střih

Současná doba však kalhotkám přeje. Dnes existuje několik základních střihů a verzí mezi kterými si ženy mohou vybírat. Podle vkusu i situace. 

5 zajímavostí i rad 

  1. Pro každodenní nošení jsou vhodné přírodní materiály jako je bavlna nebo bambusová viskóza. Průmyslové zpracování bavlny je velmi náročné na vodu, proto se hledají nové možnosti, jak jej nahradit. Bambus je v této souvislosti často brán jako plodina budoucnosti. Oba materiály jsou příjemné na dotek, mají dobrou savost a vzdušnost. Látka z bambusu je navíc antibakteriální. 
  2. Krajky u spodního prádla jsou často dělány z polyamidu a elastanu – díky tomu jsou příjemné na dotek i cenově příznivé. Ručně dělané krajky jsou totiž velmi náročnou disciplínou. Čechy proslavila například vamberská krajka – tu však na spodním prádle neseženete. 
  3. Spodní prádlo by mělo dobře padnout – kupovat o číslo menší spodní prádlo, aby majitelka neměla pocit, že suší lodní plachtu a ne kalhotky, se nevyplatí. Nebude to příjemné a hrozí riziko vzniku mykóz.
  4. Pokud chcete svoje nejhezčí kousky zachovat co nejdéle, je dobré prát je v ruce. Jedná se o nejšetrnější způsob praní.
  5. Na spánek kalhotky sundejte a spěte ve volném oblečení. Třeba v noční košili či jen tak. 

A co vy? Považujete tanga za příjemné zpestření milostného života nebo mučící nástroj?

Renáta Šímová